Konopí - ochočená droga

Konopí - ochočená droga
Mladý svět (28. 5. 2002), autorka: Kamila Tomsová

Zelená rostlinka, kterou provází pověst vstupní brány do světa drog. Málokdo ví, že konopí je také důležitou průmyslovou plodinou. Vyrábí se z něj oblečení, barvy, šampony, papír či brikety na topení, staví se z něj domy. Zatímco jedni konopí zatracují jako zdroj marihuany a hašiše, jiní mu předpovídají velkou budoucnost.

Technické konopí zažívá v poslední době nebývalou renesanci. Výrobci textilií oceňují pevnost konopného vlákna, potravinářský průmysl využívá kvalitní konopný olej a ekologové doufají, že jim konopí pomůže zastavit drancování lesů. Ovšem zatímco v Německu, Polsku či Francii se tato po několik desetiletí zakazovaná rostlina pěstuje ve velkém, u nás ji téměř nenajdete. Proč?

Rostlinka, která vyhrála válku

Konopí patří k nejstarším kulturním rostlinám na světě. Kromě léčivých a omamných účinků (mohamedánům prý nahrazovalo prorokem zapovězený alkohol) se pěstovalo především kvůli vláknu a semenu. Ve středověku patřilo konopí k nejvyužívanějším zemědělským plodinám, dlouhou tradici má jeho pěstování i v českých zemích. "Plachty, lana a sítě na lodích se tenkrát dělaly z konopného vlákna. Zlatou érou pro pěstitele pak bylo 18. a 19. století," říká Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky. "Konopné vlákno je několikanásobně delší, pevnější a trvanlivější než vlákno bavlny. Tkaniny z něj vyrobené také výborně sají vlhkost, jsou odolné vůči horku i hnilobě a zadržují 95 až 100 procent UV záření," vysvětluje Hanka Gabrielová z občanského sdružení Konopa, které se věnuje popularizaci technického konopí. Právě pro své vlastnosti se upravené konopné vlákno přidává i do textilních směsí s bavlnou, hedvábím či lnem. Oproti lnu je konopí seté (jediný ze tří druhů konopí využívaný v průmyslu) dvakrát až třikrát výnosnější - dorůstá až do čtyřmetrových výšek, zatímco len málokdy přesáhne metr. Navíc roste prakticky kdekoli. S menšími výnosy se pěstuje až u polárního kruhu, v Himalájích roste až do nadmořské výšky čtyř tisíc metrů. "Říká se, že konopí pomohlo vyhrát Americe válku. Všechny plachty na džípech, námořních lodích, dělech nebo tancích byly z konopí," připomíná Sladký. "Před válkou bylo přitom konopí seté v Americe zakázané, protože se dost dobře nedalo rozlišit od konopí indického, které má vyšší obsah omamných látek. Navíc ve Státech byly silné chemické továrny, jako je Du Pont, které v konopí viděly konkurenci. Ovšem přišla válka, chemické koncerny nestačily krýt potřebu plachet, takže se pěstování konopí po dobu války přímo nařizovalo."

Mouka na šňupání?

Hned po válce upadla zelená rostlinka opět v nemilost. Američané ji pro jistotu zakázali, stejně se zachovala i většina západoevropských zemí. První legální pole se začala objevovat až počátkem devadesátých let. Pěstitelé museli splnit jedinou podmínku - obsah omamných látek v sušině nesmí být vyšší než 0,3 procenta. "Konopí setému byla v minulých letech šlechtiteli věnována mimořádná péče. Postupným výběrem vědci odstranili dvojpohlavnost rostliny a snížili obsah omamných látek," vysvětluje Václav Sladký. Zatímco indické konopí obsahuje až dvanáct procent THC (pryskyřice ze žláz dokonce až 40 procent), u vyšlechtěné odrůdy technického konopí obsah omamných látek nepřekročí 0,3 procenta v sušině. "Konopí má úžasnou obranyschopnost vůči většině nepřátel. Svojí typickou vůní a obsahem omamných látek odpuzuje škůdce, a to i na sousedních rostlinách," upřesňuje Václav Sladký. Špatnou pověst rostlinky však nedokázaly napravit ani genetické úpravy, ani mnohaleté šlechtění. Takže zatímco mladí konzumenti marihuany berou útokem testovací pole, obyčejní smrtelníci doplácejí na informační vakuum, které kolem průmyslového využití konopí panuje. "Na jedné informační akci jsme měli sušenky z konopné mouky. Lidi se nejdřív ptali, jestli po nich mohou řídit auto. Nakonec přišel pán, který si tu mouku šňupl, načež prohlásil, že ví moc dobře, k čemu to je, a jak se to dělá," líčí reakce laické veřejnosti zakladatelka Konopy Kateřina Binková. "Jindy přišla paní, která si myslela, že když obleče konopné kalhoty, bude zkouřená. Bála si je na sebe vůbec vzít, aby to s ní neseklo. Chybí tady zkrátka informace, že konopí je také něco jiného než droga."

Papání pro exoty

Ve světě se konopí používá k nejrůznějším účelům. Z okvětí se dělají čaje, ze semene se lisuje výborný olej nebo slouží jako krmivo pro ušlechtilé domácí ptactvo. Vlastnosti konopných semínek si pochvalují i rybáři. "Když se namačkané konopné semeno přidá do návnady, tak ryby prý úžasně berou," usmívá se Václav Sladký. Pro zemědělce je konopí atraktivní především tím, že rychle roste (více než jeden centimetr za den). "Svými kořeny navíc vytahuje z půdy těžké kovy a ukládá je ve stonku. Během několika sezon tak dokáže doslova vyčistit kontaminovanou půdu. Stonky se pak dají použít na výrobu lepenky, papíru, izolace, plastických polymerů. Prostě čehokoli, co se nebude spalovat," vysvětluje Kateřina Binková z Konopy. Přestože je konopí skvělým obnovitelným zdrojem, jeho pěstování pro energetické využití zatím příliš výhodné není. "Cena paliva z konopí není konkurenceschopná. Za tunu sušiny zaplatíte asi 3000 korun a získáte z ní maximálně 3,5 megawatthodiny energie. Jiné zdroje biomasy jsou až o tři čtvrtiny levnější," říká Jiří Jiránek z ministerstva životního prostředí. Podstatně výhodnější je spalování odpadu (hlavně dřevitých částí rostliny), který zbude po jejím zpracování. U něj se cena pohybuje okolo 800 korun za tunu sušiny. Pro ekologicky smýšlející spotřebitele je konopí důležité ještě z jednoho důvodu - je to ideální náhrada dřeva. Kromě papíru se z něj dají vyrobit například brikety na topení či stavební materiály. "Jen pro srovnání - jeden hektar konopí poskytne za stejnou dobu čtyřikrát více biohmoty než hektar lesa. Navíc při papírenském zpracování konopné dřevoviny není potřeba takové množství chemických látek jako při výrobě papíru ze dřeva. Využití konopí by tak mohlo omezit hrozivé tempo kácení lesů," vysvětluje Kateřina Binková. Konopný papír se poprvé objevil v Číně přede dvěma tisíci lety, a pro svou trvanlivost se používal dokonce častěji než papír papyrusový. "Dnes se vyrábí buď recyklací starých konopných materiálů, nebo přímo ze stonků rostlin. Dříve se používaly například konopné tkaniny ze starých plachet a z lanoví lodí. Morbidním příkladem je jedna britská papírenská firma, která pro výrobní účely skoupila po druhé světové válce všechno zbylé šatstvo vězňů z nacistických koncentračních táborů, které bylo vyrobeno z konopí," vypráví Kateřina Binková. Jiří Jiránek připouští, že konopí dřevo nahradit dokáže. "Jenže dřevo jako surovina je podstatně levnější než zpracovávání konopí. Faktem také je, že v Česku se za rok vytěží přibližně tolik dřeva, kolik ho přiroste," říká. Příliš reálná není ani šance, že by využívání konopí mohlo zmírnit tempo, jakým některé státy likvidují deštné pralesy. "Tropické lesy se nekácejí kvůli výrobě papíru, ale především kvůli nábytku a poptávce zákazníků po exkluzivním dřevě. A tomu bude konopí konkurovat jen těžko. Protože jak přesvědčíte lidi, že je z etického a morálního hlediska správnější koupit si konopný nábytek než nábytek mahagonový?"

Úředníci konopí nepřejí

V Česku se konopí narozdíl od jiných evropských zemí příliš nedaří. "První linka na zpracování konopí se u nás sice právě staví, ale bohužel tu není stroj, který by tuto rostlinu dokázal kvalitně sklidit. Běžná technika selhává a zemědělcům nezbývá nic jiného než si půjčit drahé stroje ze sousedního Německa nebo sklízet ručně," krčí rameny Hanka Gabrielová. Firmy, které se věnují výrobě konopných textilií či papíru, tak musí základní surovinu - konopné vlákno - dovážet ze zahraničí. "Podle odborných odhadů by se u nás mohlo pěstovat 10 až 20 tisíc hektarů konopí. Jen na textilní zpracování by byly potřeba asi 2 tisíce hektarů," konstatuje Václav Sladký, který se spolu s týmem odborníků ze tří výzkumných ústavů pokusil vyřešit i klíčový problém, jak konopí dostat z pole a upravit je pro průmyslové zpracování. Jejich projekt na vývoj potřebného sklizňového stroje však ministerstvo zemědělství před rokem pozastavilo. "Ministerstvo se zřejmě zaleklo množství plánovaných hektarů s ohledem na omezující kvóty Evropské unie," vysvětluje si postoj úředníků Václav Sladký. Pěstitelé konopí totiž v EU nemají zrovna čistý štít. Například ve Španělsku zemědělci sice vybrali státní dotace, ale část úrody nakonec vůbec nesklidili. Evropská unie se tak rozhodla pěstování konopí regulovat. Kvóty a dotace, které EU uděluje jednotlivým zemím a zemědělcům, se však týkají pouze konopí určeného pro textilní výrobu. Množství rostlin vypěstovaných například pro energetické využití už úředníky nezajímá. "Peněz na výzkumné projekty je málo. Ostatní projekty tak zřejmě byly komplexnější a potřebnější," namítá Marie Tošovská z ministerstva zemědělství. "Budeme se snažit prosadit u EU kvótu alespoň 2000 hektarů pro tzv. krátké vlákno, kam kromě lnu spadá i konopí. Zatím nám ale chybí potřebné argumenty, protože se u nás v referenčním období, tedy v letech 1997 až 1999, konopí nepěstovalo," dodává. V posudku, kterým ministerstvo zareagovalo na projekt výzkumných ústavů, se však objevuje ještě jeden důvod pro zamítnutí. Stroj na sklízení a zpracování konopí není podle úředníků žádnou novinkou, podobné technologie už ve světě existují. "Tyto stroje jsou však zatím většinou unikáty, prototypy, funkční modely. Jednou jsme si půjčili sklízeč z Německa. Dvakrát objel pole a rozsypal se tak, že nešel opravit. A půjčení stálo čtyři tisíce marek na den," nesouhlasí s ministerskými argumenty Václav Sladký. "Navíc minimální výměra, při které se pěstební a sklizňová soustava strojů vyplatí, je 300 až 500 hektarů. Podle Holanďanů dokonce až 1500 hektarů. A když někdo pěstuje konopí na sedmi, deseti, patnácti hektarech - kdo mu to tam přijede z ciziny sklízet? Takový člověk si asi taky nebude moct pořídit stroj za půl milionu. Takže tu máme začarovaný kruh. My nemáme mašiny, půjčovat si je nemůžeme, protože bychom to nezaplatili, a protože nemáme stroje, tak se konopí nepěstuje," uzavírá Sladký.

Konkurence z Evropy

Čeští zemědělci také na rozdíl od pěstitelů z členských zemí EU nemohou využívat dotační programy unie, a jejich produkce je tak oproti konkurenci dražší. Zatímco v Německu dostane zemědělec, který se rozhodne pěstovat konopí, dotaci 800 marek na hektar (ještě před pár lety to bylo 1300 marek), jeho český kolega má nárok na podporu 5000 korun pouze v případě, když konopí vysadí na půdě ležící ladem. Podpora se navíc vztahuje jen na rostliny pěstované pro energetické využití. "V Česku chybí poptávka po konopné surovině. Rozdíl mezi námi a zeměmi EU je v tom, že unie pěstování konopí velmi slušně dotuje. Konopí je náročná plodina, o kterou se musíte starat, takže výsledná produkce je poměrně drahá. Pokud ji nezlevní nějaká dotace, je vypěstovaná surovina neprodejná," říká Jiří Jiránek. Situace se podle něj změní až po našem vstupu do EU, kdy by dotační programy mohli využívat i tuzemští zemědělci. Zatímco v Evropě se rozlohy konopných polí počítají na tisíce hektarů, u nás se konopí loni objevilo na padesáti hektarech. Letos se tato rozloha podle Václava Sladkého zřejmě ještě smrskne - na dvacet sedm hektarů. Kolik zemědělců se do prozatím neperspektivní práce letos nakonec pustí, bude jasné až v těchto dnech. Do té doby musí pěstitelé nahlásit, na jaké výměře hodlají konopí vysít. Do konce roku pak podle zákona musí doložit, z jak velké plochy rostliny skutečně sklidili. "V Německu stát do vývoje sklizňové a zpracovatelské mechanizace investoval miliony marek. Německá vláda si totiž narozdíl od té naší uvědomuje, že pokud má společnost přežít, musí se začít chovat ekologicky. A konopí je výborným alternativním zdrojem energie," konstatuje Hanka Gabrielová. "My se můžeme snažit, jak chceme, ale dokud stát nebude konopí podporovat a dokud se nezmění podvědomí lidí, nezmůžeme nic. Já si myslím, že když se děti na zemědělských školách učí o lnu, měly by se učit i o konopí. Aby se o něm konečně začalo mluvit jako o zemědělské plodině," uzavírá.

* * *

Konopí v průmyslu

"Traduje se, že z konopí se dá vyrobit až čtyři tisíce výrobků," říká Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské techniky.

Textil: Z konopných tkanin se vyrábějí plachty, hadice, koberce či provazy, ale i jemnější látky. Z nich se pak šije běžné oblečení, ale například i ručníky či pleny. Technologickým postupem zvaným kotonizace se vlastnosti vláken přibližují bavlněným.

Krmivo a podestýlka pro zvířata: Konopná semena slouží jako krmivo hlavně pro exotické ptactvo. Pelety z dřevité části stonku se pro svou vysokou savost používají jako podestýlka pro zvířata (psi, kočky, ale i koně).

Kosmetika: Z konopného oleje, který má na pokožku a vlasy podobné účinky jako olej z avokáda, mandlí či jojoby, se vyrábí například masážní přípravky, šampony, krémy či parfémy.

Papír: Z dlouhých konopných vláken se vyrábí vysoce kvalitní papír, který se používá na knihy, časopisy, bankovky a umělecké papíry. Kratší vlákna slouží k produkci novinového, balicího či toaletního papíru. Bez konopí se neobejde ani výroba cigaretových papírků.

Potravina: Z listu a květu konopí se připravují nápoje (čaj, pivo, víno a destiláty). Olej a semínka se používají při přípravě pomazánek, marinád či salátů, vyrábí se z nich mouka, neživočišné mléko či margarín.

Stavebnictví: Z rozdrcených konopných stonků se vyrábějí stavební tepelné a zvukové izolace, řezivo, překližka či dřevotřískové desky. Upravená konopná vlákna se využívají také jako levnější náhrada skelné nebo minerální vlny.

Zdroj paliva a energie: Z dřevité části stonku se vyrábí biopalivo (které je výhřevnější než hnědé uhlí), benzin či dřevěné uhlí. Celulózu a hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na etylenová paliva, olej ze semen lze zpracovat na motorové palivo (k vytápění, na vaření, pálení v lampách).

Barvy a laky, tensidy: Konopný olej slouží k výrobě laků, fermeží a netoxických barviv, přidává se do nátěru k urychlení schnutí, lakovalo se jím dřevo. Z oleje lze rovněž získat tensidy, aktivní látky snižující povrchové napětí, které se používají při praní.

Plasty: Recyklovatelné plasty na bázi konopí jsou v přírodě snadno rozložitelné. Krátká vlákna lze zpracovat na celofánový obalový materiál nebo z nich vyrábět jednorázové nádobí na jedno použití.

-"Uhlí máme už jen na třicet let. Měli bychom si ho šetřit a místo něj spalovat třeba právě brikety a pelety z konopného pazdeří," říká Václav Sladký z Výzkumného ústavu zemědělské výroby.

-Existují tři druhy konopí - plané, seté a indické. V průmyslu se využívá jen šlechtěné konopí seté. -Konopí pochází ze střední Asie, poté se rozšířilo do Indie a Číny a ještě za římských dob dorazilo do Evropy

-Technické konopí obsahuje jen nepatrné množství látky tetrahydrocannabinol, zvané THC. U odrůd Benico a Juzo pěstovaných v Česku je to jen 0,1 procenta.
foto: Jiří Semerád, Zbyněk Pecák